Bezpečnost potravin

Editovaná prasátka mohou poskytnout zdravější slaninu

Vydáno: 26. 10. 2017
Autor: Gate2Biotech

Informace portálu Gate2Biotech o editovaných prasátkách s menším obsahem tělesného tuku.

Tým čínských vědců stvořil editovaná prasátka, které mají oproti běžným prasatům asi o čtvrtinu méně tělesného tuku. Touto editací chtěli původně vytvořit prasátka odolnější vůči chladnějšímu počasí, ale zároveň se jim povedli prasátka se zdravějším masem.

Protein UCP1 (Uncoupling protein 1)
 obvykle hraje významnou roli ve hnědé tukové tkáni. Funguje tak, že stimuluje proces termogeneze, metabolické tvorby tepla v chladnějším prostředí. Dnešní prasata, jako jedni z mála dnešních savců, postrádají gen pro protein UCP1. Proto mají sklon vytvářet více tělesného tuku, nežli jiní savci.

Badatelé použili genový editor CRISPR a s jeho pomocí přepsali DNA prasečích embryí tak, aby měla k dispozici funkční kopii genu UCP1. Sekvenci genu převzali od myší. Během experimentu se narodilo dvanáct prasátek, která měla v průměru o čtvrtinu tělesného tuku méně, než běžná prasata.

Zároveň se potvrdilo, že prasata s editovaným genem UCP1 lépe udržují tělesnou teplotu, což zlepší život jak prasatům, tak i farmářům, kteří je chovají, protože ušetří za vytápění.

Kdy se dočkáme masa z editovaných prasat? Toť otázka. V současné době je editování plodin a hospodářských zvířat pro většinu vědců po světě tabu. První vlaštovkou byl v tomto směru švédský tým, který loni editoval brukev a s potěšením ji snědl, aniž utrpěl sebemenší újmu. Využili díru v legislativě, pro kterou editované organismy vlastně nejsou GMO. Evropské země ale stále zůstávají vůči genetickým technologiím většinou zaujaté, ať už jsou jejich výhody jakékoliv.

Zásadním způsobem toho využívá Čína, která již prakticky převzala pozici světového lídra vývoje a aplikací genetických technologií v zemědělství. S geny tam evidentně nemají problém a mohou v mnohem širší míře využívat přínosy moderní biologie. Mezi nejnovějšími úspěchy čínských genetiků jsou například pozoruhodné krávy, které dojí lidské mléko.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Zdroj: Gate2Biotech

Kredit: Jianguo Zhao.