Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Chřipku z jídla nechytíte do kategorie

Informace pro spotřebitele > Informace pro spotřebitele
TZ SVS ČR > Zdroje ICBP - Archiv> TZ SVS ČR> Zdroje ICBP - Archiv

Chřipku z jídla nechytíte

Vydáno: 26.8.2009
Tisk článku
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková
Tisková zpráva SVS ČR ze dne 25.8.2009.
Za matoucí lze označit informace, že ptačí chřipku, či jakoukoli jinou chřipku lze „chytit“ z jídla. Chřipkové viry jsou termolabilní, to znamená, že stačí teplota kolem 70 °C, aby byly destruovány a pozbyly virulence.
 
Špatně po jídle, to může být z mnoha jiných důvodů. Po příliš tučném může být těžko od žaludku, pokud není jídlo čerstvé, mohou se na ideální živné půdě pomnožit salmonely, kampylobakter, popřípadě jiné nepříjemné mikroorganismy, ale to už je řeč o jiném problému.
 
V místech, odkud jsou hlášeny případy nakažení lidí ptačí chřipkou, například z jihovýchodní Asie, se může zdát, že jde o souvislost s jídlem. Nebude ale tomu tak. To, že lidé žijí v úzkém kontaktu s drůbeží, to je určující a nikoli to, že přitom jedí. Pokud vůbec člověk aviární influenzou onemocní, tak je tomu jedině tak, že je vystaven masívní invazi virů. Nakazí se totiž stejně jako „normální“ lidskou chřipkou prostřednictvím v ovzduší se nacházejících kapének.
 
Lze ještě konstatovat, že aviární influenza, ptačí chřipka letos (ani loni) v našich chovech drůbeže zjištěna nebyla, ostatně stejně jako poslední „hit“ nová mexická chřipka v chovech prasat. Zde je však třeba si uvědomit, že mexická chřipka je chřipkou lidskou, přenosnou z člověka na člověka. Prasata při šíření mexické chřipky prakticky nehrají žádnou roli.
 
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021