Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Bakteriofágy: nový nástroj pro zajištění bezpečnosti potravin do kategorie

Rostlinná výroba - Archiv > Rostlinná výroba - Archiv> Zemědělství - Archiv
Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv > Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv> Potravinářství - Archiv
Živočišná výroba - Archiv > Živočišná výroba - Archiv> Zemědělství - Archiv

Bakteriofágy: nový nástroj pro zajištění bezpečnosti potravin

Vydáno: 30.5.2008
Tisk článku
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková
Historie objevení bakteriofágů, výskyt v přírodě, důkaz o nezávadnosti, mechanismus působení.

Bakteriofág
(zkráceně fág) je vir infikující bakterie. Stavba různých druhů fágů je velmi podobná: je to bílkovinná kapsida složená ze dvou částí: hlavičky (obsahuje nukleovou kyselinu: DNA, RNA) a bičíku, ze kterého vyrůstají bičíková vlákna, kterými se fág přichytí na hostitele, tj. bakterii.
Bakteriofágy jsou schopné lysovat napadené bakterie, a mohou proto sloužit jako účinná antibakteriální léčiva. Problém je v tom, že každý druh bakteriofágu napadá jen konkrétní druh bakterie, nebo nanejvýš skupinu příbuzných druhů bakterií.
Bakteriofágy, což je řecký výraz pro “požírače bakterií”, byly objeveny počátkem minulého století. V roce 1915 mikrobiolog Frederick Twort izoloval organismy, které byly o několik let později nazvány bakteriofágy. Felix d’Herrelle (1917) objevil terapeutický potenciál bakteriofágů a úspěšně je použil k léčbě úplavice. Následovaly další terapeutické aplikace, např. při břišním tyfu.
Počáteční zájem o bakteriofágy byl velký, o čemž svědčí to, že v období 1917–1956 bylo publikováno asi 800 odborných prací k problematice fágů. Po nástupu antibiotik byl výzkum ve většině západního světa zastaven. Pouze ve Francii, Polsku a bývalém Sovětském svazu léčba pomocí fágů pokračovala.
Poté, co se objevily ve světě bakterie rezistentní vůči antibiotikům, zájem o terapii pomocí fágů v západních zemích opět vzrostl. Některé experimenty naznačují, že léčba pomocí fágů je lepší než pomocí antibiotik. Nově se prověřují možnosti využití bakteriofágů k zajišťování bezpečnosti potravin. Více informací je k dispozici v příloze (včetně obrázků znázorňujících mechanismus působení fágů) a v souvisejících článcích.
 
Příloha: Bakteriofágy (pdf, 438 kB)
 
Související články:
* Použití bakteriofágů proti vybraným patogenům
* Použití bakteriofágů k ošetření výrobního zařízení a potravinářských surovin
* Komerční přípravky na bázi bakteriofágů
 
Food Technology 62, 2008, č. 4, s. 46–54

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018