Bezpečnost potravin

Bakteriofágy: nový nástroj pro zajištění bezpečnosti potravin

Vydáno: 30. 5. 2008
Autor:

Historie objevení bakteriofágů, výskyt v přírodě, důkaz o nezávadnosti, mechanismus působení.


Bakteriofág
(zkráceně fág) je vir infikující bakterie. Stavba různých druhů fágů je velmi podobná: je to bílkovinná kapsida složená ze dvou částí: hlavičky (obsahuje nukleovou kyselinu: DNA, RNA) a bičíku, ze kterého vyrůstají bičíková vlákna, kterými se fág přichytí na hostitele, tj. bakterii.
Bakteriofágy jsou schopné lysovat napadené bakterie, a mohou proto sloužit jako účinná antibakteriální léčiva. Problém je v tom, že každý druh bakteriofágu napadá jen konkrétní druh bakterie, nebo nanejvýš skupinu příbuzných druhů bakterií.
Bakteriofágy, což je řecký výraz pro “požírače bakterií”, byly objeveny počátkem minulého století. V roce 1915 mikrobiolog Frederick Twort izoloval organismy, které byly o několik let později nazvány bakteriofágy. Felix d’Herrelle (1917) objevil terapeutický potenciál bakteriofágů a úspěšně je použil k léčbě úplavice. Následovaly další terapeutické aplikace, např. při břišním tyfu.
Počáteční zájem o bakteriofágy byl velký, o čemž svědčí to, že v období 1917–1956 bylo publikováno asi 800 odborných prací k problematice fágů. Po nástupu antibiotik byl výzkum ve většině západního světa zastaven. Pouze ve Francii, Polsku a bývalém Sovětském svazu léčba pomocí fágů pokračovala.
Poté, co se objevily ve světě bakterie rezistentní vůči antibiotikům, zájem o terapii pomocí fágů v západních zemích opět vzrostl. Některé experimenty naznačují, že léčba pomocí fágů je lepší než pomocí antibiotik. Nově se prověřují možnosti využití bakteriofágů k zajišťování bezpečnosti potravin. Více informací je k dispozici v příloze (včetně obrázků znázorňujících mechanismus působení fágů) a v souvisejících článcích.
 
Příloha: Bakteriofágy (pdf, 438 kB)
 
Související články:
 
Food Technology 62, 2008, č. 4, s. 46–54