Biovyužitelnost

Biovyužitelnost neboli biologická využitelnost je využitelnost živin člověkem a zvířaty. Znalost biovyužitelnosti je zcela zásadní pro stanovení doporučení příjmu stravy/krmiva v souvislosti s fyziologickými požadavky.

Pouhý obsah živin v potravině nevypovídá nic o tom, do jaké míry jsou živiny využity. Využití zkonzumovaných látek závisí na mnoha faktorech, např. na struktuře potraviny (např. výhodnější je koloidní forma), na kombinaci současně konzumovaných potravin nebo složek (některé druhy vlákniny mohou látku absorbovat dříve než je vstřebána, kyselina šťavelová váže vápník do nerozpustné nevyužitelné formy aj.), na chemické formě, na úpravě potraviny (tepelné ošetření, drcení aj.), na době průchodu organismem. Významný vliv má zdravotní stav člověka. To vše ovlivňuje případnou přeměnu živin, jejich vstřebávání a metabolismus v buňkách a tkáních, a proto je komplexní vyhodnocení obtížně řešitelné. U mnoha živin zatím nejsou známy spolehlivé metody stanovení biovyužitelnosti. Relativně propracovanější jsou systémy využitelnosti energie z různých potravinových zdrojů.  

Je známo, že mnohé živiny z rostlinných zdrojů vykazují mnohem nižší biovyužitelnost než z živočišných surovin. 
Z hlediska chemického složení má při fortifikaci železem mnohem větší biovyužitelnost fosforečnan železnato-amonný než pyrofosfát železitý.
Využitelnost lykopenu z rajčatového protlaku (tzn. po tepelné úpravě) je vyšší než z čerstvých rajčat.  
Enzymatickou modifikací citrusového flavonoidu hesperidinu se vytvoří hesperidin-7-glukosid s výrazně vyšší biovyužitelností a absorpcí.

U některých látek je pro zlepšení biovyužitelnosti výhodou urychlení absorpce (především stěnou střeva), u některých její zpomalení, např. v případě některých složek mléka nebo sacharidů (s nízkým GI). (sk, ber, 05/2020) 

Další informace o biologické využitelnosti živin je možné nalézt na webových stránkách Společnosti pro výživu.

Zdroj:
Společnost pro výživu: http://www.vyzivaspol.cz/?s=vyu%C5%BEitelnost+