Druhy medu, označování a prodej

Slovem „med“ se označuje jen pravý včelí med, u něhož se povinně uvádí:
jméno a adresa producenta (tzn. českého včelaře) nebo název a sídlo podnikatele (zpracovatelského podniku, balírny či distribučního podniku),
– údaj o množství,
– datum minimální trvanlivosti,
– údaj o původu, tzn. med květový (ze sladkých šťáv květů rostlin; nepoužívá se označení „luční“) nebo medovicový (z výměšků hmyzu sajícího z rostlin, které ulpívají na povrchu rostlin; nepoužívá se označení „lesní“),
– údaj o způsobu získávání a úpravy (lisovaný, plástečkový, vykapaný aj.), údaj se neuvádí, pokud se jedná o obvyklý med „vytočený“ (tzn. získaný odstředěním z odvíčkovaných plástů),
země původu. Pokud se jedná o směs medů z více zemí, lze ji označit např. jako „směs medů ze zemí mimo ES“ apod.
Kromě toho se může uvádět, zda je med jednodruhový či smíšený, příp. druh rostliny, z níž převážně pochází.
Plástečkový med – zavíčkovaný a uložený včelami do čerstvě postavených plástů, které jsou prodávány celé nebo po částech.
Lisovaný med – se získává lisováním plástu bez plodu za použití mírného tepla (do 45 °C).
Vykapaný med – se získává vykapáním odvíčkovaných plástů (nebo víček z plástů) bez plodu. Tato metoda je nejčastěji používaná spotřebiteli doma po zakoupení plástečkového medu.
Krémový/pastovitý med – je podroben řízené krystalizaci tak, že výsledkem je jemný krém lehce roztíratelný jako máslo.
Na trhu se objevuje i – obvykle levnější – med označený jako „pekařský“, tzn. určený pro pekařské/průmyslové zpracování, nikoli pro přímý konzum. Ten sice také nesmí obsahovat rezidua léčiv či kontaminanty z prostředí, ale má mírně zhoršené jakostní parametry, např. obsahuje vyšší obsah vody a tudíž může snadno podléhat zkvašení, nebo pochází ze starší sklizně, nebo obsahuje tzv. „cementový“ med (medovicový s vysokým podílem rychle krystalizujícího trisacharidu melecitózy). Na takovém medu musí být uvedeno, že je určen pouze na vaření, pečení nebo jiné zpracování.
Prodej medu
Čeští včelaři mohou bez jakékoli registrace či schvalování prodávat své přebytky přímo z domova, v tržnicích či prostřednictvím místní maloobchodní provozovny. Přímý prodej je omezen územně (pouze v kraji, kde se nachází bydliště chovatele či stanoviště včel), a také množstevně (maximálně 2 tuny vlastního medu ročně). Za kvalitu medu včelař sám ručí.
Povinnost schválení a registrace podniku (u krajské veterinární správy) platí pro podnikatele, který zpracovává a uvádí do oběhu med různých chovatelů. Pokud je zpracováván a uváděn do běžné tržní sítě jen med z vlastních včelstev, stačí registrace. (sk)