Home A-Z Home www.bezpecnost.potravin.cz

Káva

Účinky kávy na lidské zdraví se zabývá řada vědeckých studií, jejichž výsledky jsou sice někdy poněkud kontroverzní, ovšem v zásadě se shodují na tom, že konzumace kávy může snižovat riziko některých civilizačních chorob jako Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, srdečních onemocnění, diabetu či poruch gastrointestinálního traktu. Pozitivní účinky kávy připisují někteří působení kofeinu obsaženého v kávě, další studie označují za účinné jiné komponenty, kupř. antioxidanty. Přílišná spotřeba kávy sice může někdy vést k určitému deficitu hořčíku, ovšem převážná většina lékařů je přesvědčena, že konzumace tří šálků (ca 250 ml) denně nepředstavuje pro dospělého žádné riziko. Káva je složitou směsí řady definovaných i nedefinovaných látek, jejichž poměr závisí jak na druhu a původu kávy, tak na způsobu pražení. Nejdůležitějšími látkami v kávě jsou kofein (0,5–2,6 %), kyselina kávová a chinová (1,3,4,5-tetrahydroxycyklohexan-1-karboxylová, 10 %), kyselina chlorogenová (4–6 %), polysacharidy (25–30 %), proteiny (13 %), tuky a vosky (0,1–0,8 %), voda (10–13 %) a minerální látky (4 %), zejména draslík, hořčík, vápník, fosfor, mangan a železo. Množství kofeinu v běžném šálku kávy (50 až 150 ml) se pohybuje od 0,05 g do 0,2 g.
Pravlastí kávy je s největší pravděpodobností Etiopie, provincie Kaffa, v současné době se káva pěstuje ve více než 50 zemích světa. Mezi deset největších producentů kávy se nyní řadí Brazílie, Vietnam, Kolumbie, Indonésie, Etiopie, Indie, Mexiko, Guatemala, Uganda a Pobřeží slonoviny. Pod pojmem káva se nám obvykle vybaví tmavě hnědá zrnka, z kterých se po rozemletí získá jemný prášek s příjemnou charakteristickou vůní, sloužící k přípravě lahodného nápoje. Jedná se o pražená zelená semena rostliny kávovníku, řazeného k rodu Coffea, který zahrnuje asi 50 druhů, z nichž se pro průmyslové zpracování ale využívají pouze čtyři – Coffea arabcia (kávovník arabský), Coffea robustacanephora (kávovník robusta), Coffea liberica (kávovník liberijský) a Coffea excelsa (kávovník Dawevrey). Káva se musí po upražení rychle zchladit, aby se zachoval obsah éterických olejů. Protože káva snadno přijímá cizí pachy, které mohou nepříznivě ovlivnit její jakost, musí se do 48 hodin po upražení zabalit a skladovat odděleně, v původních obalech, na čistých dřevěných podložkách. Skladovací teplota je povolena maximálně do 20 ºC a relativní vlhkosti vzduchu 70 %. V poslední době je oblíbená rozpustná, resp. instantní káva, získávaná sušením extraktů mletých pražených kávových zrn. Kromě klasické kávy se vyrábí i káva bezkofeinová, obsahující maximálně 0,1 hm. % kofeinu. Připravuje se smícháním napařených zelených zrnek kávy s organickým rozpouštědlem, které kofein bezpečně odstraní. Zelená káva zbavená kofeinu se praží a upravuje stejně jako klasická. Mletá káva se plní do spotřebitelských obalů v ochranné atmosféře, vakuově nebo pressurizací (stlačením kávové směsi inertním plynem v plechovce). Správné označování spotřebitelských obalů:
* Na obalu musí být informace, zda jde o kávu zrnkovou, mletou, rozpustnou, instantní, pastu či tekutou.
* Pokud obsah kofeinu v sušině nepřevyšuje u pražené kávy 0,1 procenta, u kávového extraktu 0,3 procenta, v blízkosti názvu nesmí scházet upozornění „Bez kofeinu“.
* U extraktu vyrobeného ze suroviny pražené s cukrem pak „Praženo s cukrem“, byl-li přidán až po pražení, výrobek se označí „S cukrem“ nebo „S přídavkem cukru“.
* Jestliže výrobce ke kávě přidá i nějakou aromatickou látku, nesmí v označení chybět slovo „Aromatizováno“.
* Samozřejmě také nesmí na obalu scházet ani identifikace výrobce či dovozce, datum minimální trvanlivosti, údaje o složení a množství výrobku a způsobu balení.
Všechny informace musejí být uvedeny v českém jazyce.  (kop)
 

Související články z portálu Bezpečnosti potravin

Nové publikace pro spotřebitele (29.11.2012)

Aktuální informace z oblasti bezpečnosti potravin pro laickou i odbornou veřejnost

Informace pro spotřebitele o potravinách, výživě i prevenci před nemocemi z potravin

Webové stránky pro mládež a pedagogy o správné výživě a bezpečnosti potravin


Informační centrum bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11705, tel.: 221 811 111