Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Antimikrobiální rezistence v půdě a případně dalších částech životního prostředí do kategorie

Antimikrobiální rezistence

Antimikrobiální rezistence v půdě a případně dalších částech životního prostředí

Vydáno: 8.12.2021
Tisk článku
Autor: MZe
Závěrečná zpráva z funkčního úkolu Ministerstva zemědělství za rok 2021

Využívání antimikrobik v zemědělské praxi k terapii bakteriálních onemocnění zvířat je považováno za jedno z významných rizik rozvoje a šíření rezistence k antimikrobikům.

Obecně prostřednictvím statkových hnojiv, přesněji zapracováním mrvy (např. skot), kejdy (prasata) či podestýlky s exkrementy (kur), obsahujícími rezidua antimikrobik společně s rezistentními bakteriemi mohou být kontaminovány další složky životního prostředí. Půda je proto vedle hospodářských zvířat centrem zájmu rezortu zemědělství.

Předložený dokument je třetí ze série zpráv zpracovaných v rámci plnění parciálního cíle I.1.5 stanoveného v rámci realizační náplně Akčního plánu Národního antibiotického programu (AP NAP) schváleného na období 2019–2022. Náplní uvedeného cíle AP NAP je zformulovat rámec pro sledování bakteriálních kmenů rezistentních k antimikrobikům v půdě a reziduí léčivých látek používaných v chovech hospodářských zvířat s riziky pro životní prostředí a navržení zakomponování problematiky sledování AMR do programu monitoringu půd v ČR.

DOKUMENT: Antimikrobiální rezistence v půdě a případně dalších částech životního prostředí

Tato aktivita navázala na výsledky a práce předchozích dvou let. V roce 2019 byl zpracován analytický dokument, ve kterém byly identifikovány možné přístupy vhodné pro sledování zátěže:
- antimikrobikum (výběr primárně dle zátěže pro životní prostředí a kritického významu pro humánní či veterinární oblast, či míry spotřeby) +
- zvíře (cílový druh/produkční kategorie hospodářských zvířat) +
- vehikulum pro přenos do zemědělské půdy (kejda u prasat, podestýlka u drůbeže, hnůj u skotu).

V témže roce byla provedena pilotní studie, která poskytla první výsledky a nastínila směr práce na
nadcházející rok.

V roce 2020 byl projekt zaměřen na kolistin a jeho použití u prasat s potenciálním dopadem do životního prostředí ve smyslu možného přenosu reziduí, bakterií a rezistencí do půdy, do níž je zapracována kejda prasat medikovaných kolistinem.

Pro rok 2021 bylo naplánováno zaměřit se na studium enrofloxacinu (ENR) a jeho metabolit ciprofloxacin (CIP) u brojlerů kura domácího s potenciálním dopadem do životního prostředí ve smyslu možného přenosu uvedené látky podestýlkou do půdy.

Všechny cíle byly naplněny, jak optimalizace metodiky, tak stanovení reziduí enrofloxacinu v požadovaných matricích(medikovaná voda, podestýlka ošetřených brojlerů, půda se zapravenou podestýlkou od ošetřených zvířat i půda se zapravenou podestýlkou obohacenou o enrofloxacin), tak formou přílohy analýza výskytu kfluorochinolonům rezistentních kmenů enterobakterií s výhledem na pokračování projektu v roce 2022, který bude posledním rokem Akčního plánu NAP pro funkční období 2019–2022.

Zdroj: MZe

 

Zdroj:
MZe

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021