Míra rezistence baktérií izolovaných z farmových vzorků zeleniny a ovoce byla v rámci německé studie vyšší než u vzorků z retailových obchodů.

Cílem studie německých vědců z Technické univerzity v Mnichově bylo objasnit zda, a v jaké míře hrají čerstvé produkty domácí provenience roli jako nosič a rezervoár baktérií rezistentních na antibiotika. Pro tento účel byl shromážděn ze 13 zemědělských farem a supermarketů a následně podroben bakteriologickému vyšetření celkem 1001 vzorek rostlin (ovoce, kořenová a plodová a listová zelenina, cereálie). Fenotypická rezistence vůči 30 antibiotikům byla determinovaná pomocí metody bujónového mikroředění u těchto zárodků: Enterobacter cloacae (n=172); Enterobacter gergoviae (n=92); Pantoea agglomerans (n=96); Pseudomonas aeruginosa (n=295); Pseudomonas putida (n=106) a Enterococcus faecalis (n=100). Rezistence na beta laktámová antibiotika byla nejčastěji vyjádřená u P. agglomerans a u E. gergoviae vůči cefacloru (41 % a 29 %). Relativně vysoká rezistence byla také zjištěna u E. faecalis vůči doxycyklinu (23 %), erytromycinu (21 %) a rifampicinu (65 %), u E. cloacae vůči spektinomycinu (28 %) a mezlocilinu (12 %), stejně jako u P. putida vůči streptomycinu (19 %). U P. aeruginosa byla zjištěna relativně nízká odolnost vůči aminoglykosidům amikacinu, apramicinu, gentamicinu, neomycinu, netilmicinu a tobramycinu (< 4 %); vůči streptomycinu bylo rezistentních 11 % těchto zárodků. U enterokoků nebyla prokázána žádná glykopeptidová rezistence.