Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Antibiotická rezistence baktérií izolovaných z ovoce a zeleniny do kategorie

Mikrobiální rizika > Mikrobiální rizika> Rizikové faktory - Archiv> Rizikové faktory - Archiv
Aktuality > Aktuality

Antibiotická rezistence baktérií izolovaných z ovoce a zeleniny

Vydáno: 3.2.2012
Tisk článku
Autor: Ing. Dana Nehasilová
Míra rezistence baktérií izolovaných z farmových vzorků zeleniny a ovoce byla v rámci německé studie vyšší než u vzorků z retailových obchodů.
Cílem studie německých vědců z Technické univerzity v Mnichově bylo objasnit zda, a v jaké míře hrají čerstvé produkty domácí provenience roli jako nosič a rezervoár baktérií rezistentních na antibiotika. Pro tento účel byl shromážděn ze 13 zemědělských farem a supermarketů a následně podroben bakteriologickému vyšetření celkem 1001 vzorek rostlin (ovoce, kořenová a plodová a listová zelenina, cereálie). Fenotypická rezistence vůči 30 antibiotikům byla determinovaná pomocí metody bujónového mikroředění u těchto zárodků: Enterobacter cloacae (n=172); Enterobacter gergoviae (n=92); Pantoea agglomerans (n=96); Pseudomonas aeruginosa (n=295); Pseudomonas putida (n=106) a Enterococcus faecalis (n=100). Rezistence na beta laktámová antibiotika byla nejčastěji vyjádřená u P. agglomerans a u E. gergoviae vůči cefacloru (41 % a 29 %). Relativně vysoká rezistence byla také zjištěna u E. faecalis vůči doxycyklinu (23 %), erytromycinu (21 %) a rifampicinu (65 %), u E. cloacae vůči spektinomycinu (28 %) a mezlocilinu (12 %), stejně jako u P. putida vůči streptomycinu (19 %). U P. aeruginosa byla zjištěna relativně nízká odolnost vůči aminoglykosidům amikacinu, apramicinu, gentamicinu, neomycinu, netilmicinu a tobramycinu (< 4 %); vůči streptomycinu bylo rezistentních 11 % těchto zárodků. U enterokoků nebyla prokázána žádná glykopeptidová rezistence.
Míra rezistence baktérií izolovaných z farmových vzorků byla vyšší než u vzorků z retailových obchodů, rozdíly byly vždy signifikantní. To naznačuje, že vyjádřená rezistence je na úkor životaschopnosti baktérií, neboť rostlinné produkty zakoupené přímo na farmě byly pravděpodobně čerstvější než v supermarketu a nebyly vystaveny stresovým faktorům (transport, skladování). Nicméně toto by nemělo odradit zákazníky od nákupu přímo na farmě, protože celková rezistence nebyla vyšší než u baktérií lidského a živočišného původu. Místo toho je třeba striktně dodržovat doporučené hygienické zásady jako je např. loupání a důkladné očištění syrových produktů rostlinného původu před konzumací, protože tak je možné nejenom zabránit vzniku alimentárních nákaz, ale inhibovat také příjem a šíření zárodků rezistentních vůči baktériím.
 
K. Schwaiger et al.
Antibiotic resistance in bacteria isolated from vegetables with regards to the marketing stage (farm vs. supermarket)
International Journal of Food Microbiology, 148, 2011, č. 3, s. 191–196
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021