Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Ambiciózní plán Ruska v oblasti biotechnologií do kategorie

Geneticky modifikované potraviny a krmiva > Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Aktuality > Aktuality

Ambiciózní plán Ruska v oblasti biotechnologií

Vydáno: 21.6.2019
Tisk článku
Autor: BIOTRIN
Informace organizace BIOTRIN


Foto: Shutterstock

Ruský federální program poskytne 111 miliard rublů (cca 39 miliard Kč) na vývoj nových odrůd plodin a typů zvířat, které vzniknou s pomocí genové editace (NBT). Rusko stanovilo ambiciózní cíl, kdy do roku 2020 má spatřit světlo světa 10 takových organismů, dalších 20 pak do roku 2027. Informoval o tom vědecký časopis Nature ve svém květnovém vydání v článku Russia joins in global gene-editing bonanza.

Prioritou vládního programu zaměřeného na genové editace jsou čtyři plodiny: ječmen, cukrovka, pšenice a brambory. A to zcela pochopitelně, neboť Rusko je předním světovým producentem jmenovaných plodin. Některé z konkrétních projektů již probíhají. Například institut Ruské akademie věd (RAS) v Moskvě vyvíjí NBT odrůdy cukrovky a brambor rezistentní k patogenům. Vědci z Vavilova rostlinného výzkumného ústavu v Petrohradu a institut RAS v Novosibirsku se zas zaměřují na pšenici a ječmen, u kterých se snaží o jejich lepší zpracovatelnost a zvýšení nutriční hodnoty.

Zveřejnění ruského programu upoutalo pozornost i z pohledu legislativy. Doposud totiž nebylo jasné, jak přistupovat k organismům, získaným pomocí genové editace. Zda spadají pod hlavičku geneticky modifikovaných organismů (GMO), tj. jsou zakázány k pěstování, případně chovu v Rusku, či nikoliv. Nový biotechnologický program označuje genové editace, jako např. CRISPR, za ekvivalentní ke klasickým šlechtitelským metodám. Tudíž by se jich ruský zákon o GMO týkat neměl. To je dobrý signál pro ruské vědce, kteří byli demotivováni nejasnou legislativní situací.

Konstantin Severinov, molekulární genetik, který pomáhal vypracovat vládní program, označil za důležité, že Rusko nezůstává stranou světa výhod, které přináši CRISPR technologie, a že jedním z cílů programu je snížit závislost Ruska na dovážených komoditách. 

Zdroj: https://www.nature.com/articles/d41586-019-01519-6?utm_source=Nature+Briefing&utm_campaign=9f8bbd0a81-briefing-dy-20190515&utm_medium=email&utm_term=0_c9dfd39373-9f8bbd0a81-43919645

 

Zdroj článku: BIOTRIN

 

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018