Výzkumný projekt EU, v rámci kterého byly v jablkách identifikovány čtyři alergeny. Byl zmapován výskyt alergie na jablka v evropských zemích a byl vypracován postup pro vyšlechtění odrůd jablek s nízkým obsahem alergenů.

V průmyslových zemích se v posledních deseti letech významně zvýšil výskyt alergií. Přibližně u čtyř procent populace dochází k vývoji alergie na pyly. Zdá se, že u více než poloviny z těchto osob se rozvíjí alergické reakce, jestliže konzumují potraviny rostlinného původu jako jsou jablka, celer, ořechy nebo koření. V zemích, kde rostou ve větší míře břízy (např. Švédsko), je výskyt alergie na pyl břízy a následně alergie na jablka častější. Toto představuje menší problém v zemích, kde se dřevo břízy vyskytuje zřídka, např. ve Velké Británii nebo jižní Evropě. Symptomy syndromu pyl-ovoce jsou obecně mírné. V řadě případů dochází jen ke svědění nebo mravenčení a otokům kolem úst. Existují však skupiny alergických osob, které trpí vážnějšími alergiemi na ovoce, např. anafylaktickými reakcemi ohrožujícími život. V zemích jižní Evropy jsou tyto alergie zvláště dobře prokázány na ovoce jako jsou broskve.

V EU byl za podpory Evropské komise řešen v 5. rámcovém programu výzkumný projekt pod názvem SAFE (QLK1-CT-2000-01394). Projekt byl zahájen v lednu 2001 a doba řešení se odhadovala na tři roky. Cílem projektu byla tato témata:

* identifikovat dřívější (pre-existing) odrůdy jablek s přirozeně nízkými hladinami alergenů,

* poskytnout šlechtitelům návod na vyšlechtění nových kultivarů s nízkými hladinami alergenů,

* doporučit podmínky pěstování a posklizňového uskladňování jablek tak, aby se obsah alergenů minimalizoval,

* identifikovat režimy zpracování, které by se použily při výrobě ovocných šťáv a jiných výrobků z ovoce a byly optimální jak z hlediska kvality výrobku, tak i snížené alergenity,

* porovnat postoje běžných i alergických spotřebitelů k potravinám nového typu se zdravotním prospěchem, např. sníženou alergenitou.

Co vyvolává alergii na ovoce a zeleninu?

* alergeny spojené s pylem

Bet v 1 (hlavní alergen pylu břízy) a jeho homology v potravinách rostlinného původu, např. alergen jablek Mal d 1 se podílejí na vzniku potravinových alergií dávaných do souvislosti s pylem.

* ostatní alergeny

Mezi tyto alergeny patří proteiny, které se vyskytují v potravinách rostlinného původu, ale nejsou známy jako alergeny, které se týkají syndromu pyl-potravina.

Alergeny jablek

V jablkách byly již identifikovány tyto čtyři alergeny:

* Mal d 1 (alergen homologický s Bet v 1)

* Mal d 2 (jablečný protein podobný thaumatinu)

* Mal d 3 (jablečný protein zajišťující transfer nespecifických lipidů)

* Mal d 4 (jablečný profilin)

Výskyt alergie na jablka v Evropě

V rámci Evropy se na 400 pacientech alergických na jablka sledoval výskyt jednotlivých alergenů. Zjistilo se, že potravinové alergie spojené s Bet v 1 (tzv. “oral allergy syndrom”, který je doprovázen spíše mírnými příznaky) jsou typické pro severní a střední Evropu. Alergie na ovoce bez účasti alergie na pyly (objevují se vážnější symptomy) jsou typické pro jižní Evropu (obrázek 1).

Prostřednictvím metod ELISA a RIA bylo analyzováno 88 kultivarů jablek a byla zjištěna přítomnost alergenů Mal d 1 a Mal d 3. Na obrázku 2 je znázorněn vliv vnějších faktorů (zrání a situování stromu) na výskyt alergenu Mal d 3 (obrázek 2).

Postoje spotřebitelů

Ve čtyřech zemích Evropy: Nizozemí, Itálie, Španělsko a Rakousko se prováděl v létě 2003 průzkum, kterému ovoci dávají spotřebitelé přednost. Zjistilo se, že v Rakousku a Nizozemí patřila k nejvíce konzumovanému druhu jablka, zatímco v Itálii a Španělsku to byly broskve. Další spotřebitelský průzkum se prováděl na otázku, zda by spotřebitelé kupovali nízkoalergenní, geneticky modifikované potraviny. Výsledky průzkumu jsou v tabulce.

Doporučení pro šlechtitele

Rozsáhlým genetickým vyšetřováním/mapováním byly identifikovány tzv. “loci” (locus = místo uložení genu na chromozomu)  pro všechny čtyři známé jablečné alergeny. Některé alergeny (mezi nimi také Mal d 1) mají několik takovýchto umístění, zatímco u ostatních byly identifikovány 1–3 loci. Výzkumníci došli k závěru, že pro každý alergen lze vypracovat individuální techniky šlechtění, pomocí kterých se získají nové odrůdy s nízkým obsahem příslušného alergenu.

Více informací o projektu SAFE