Bezpečnost potravin

Zpráva EU: Antimikrobiální rezistence zůstává stále vysoká

Vydáno: 28. 2. 2017
Autor: KM EFSA

Vědecká zpráva EFSA a ECDC o antimikrobiální rezistenci v EU v roce 2015.

Dle nejnovější zprávy o antimikrobiální rezistenci (AMR) bakterií, kterou vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), vykazují bakterie vyskytující se u lidí, zvířat a v potravinách i nadále rezistenci vůči široce používaným antimikrobiálním látkám (antimikrobikům). Závěry podtrhují, že AMR představuje vážnou hrozbu jak pro veřejné zdraví, tak pro zdraví zvířat. Na infekční onemocnění způsobené bakteriemi rezistentními na antimikrobiální látky umírá V EU ročně okolo 25 000 lidí.

Vytenis Andriukaitis, komisař EU pro zdraví a bezpečnost potravin, řekl: „Antimikrobiální rezistence představuje velkou hrozbu pro zdraví lidí i zvířat. Vynaložili jsme značné úsilí k omezení nárůstu případů, ale to nestačí. Musíme být rychlejší, důraznější a jednat na více frontách. To je také důvod, proč Komise v létě představí nový akční plán poskytující rámec pro následné koordinované kroky, které povedou k omezení rozšiřování antimikrobiální rezistence.“

Zpráva uvádí, že AMR u bakterií rodu Salmonella je vysoká v celé EU. Odborníci však zaznamenali, že rezistence baktérií vůči kriticky důležitým antimikrobiálním látkám používaným k léčbě závažných případů při nákaze salmonelou zůstává u lidí na nízké úrovni. Salmonelóza je druhé nejčastěji se vyskytující alimentární onemocnění v EU.

Mike Catchpole, vedoucí vědecký pracovník ECDC, řekl: „Je obzvláště znepokojující, že některé běžné druhy Salmonelly u člověka, jako je například monofázická SalmonellaTyphimurium, vykazují extrémně vysokou rezistenci k nejrůznějším léčivům. Obezřetné používání antibiotik v humánní i veterinární medicíně je nesmírně důležité při řešení problematiky AMR. My všichni máme odpovědnost zajistit, aby antibiotika byla  i nadále účinná.“

Úroveň antimikrobiální rezistence v Evropě se mění podle geografických oblastí. Státy v severní a západní Evropě mají všeobecně nižší hladinu rezistence oproti jižní a východní Evropě. Marta Hugas, vedoucí úřadu EFSA pro biologická rizika a kontaminanty, řekla: „Tyto zeměpisné odlišnosti s největší pravděpodobností souvisí s rozdíly v používání antimikrobiálních látek napříč EU. Například země, v nichž byly podniknuty kroky ke snížení užívání antimikrobik jejich nahrazením a přehodnocením používání u zvířat, vykazují nižší úroveň antibiotické rezistence s dále klesající tendencí. “

V letošním roce je zveřejnění zprávy doplněno o vizualizační nástroj dat, který zobrazuje údaje o úrovni antimikrobiální rezistence  některých bakterií v potravinách, zvířatech a u lidí  v jednotlivých zemích EU.

Explore the data: Antimicrobial resistance in Europe

 
Závěry zprávy, které mohou mít dopad na veřejné zdraví:

• Poprvé byla zjišťována rezistence vůči antibiotikům karbapenemům  v rámci ročního monitoringu AMR EU u zvířat a potravin. Karbapenemy jsou obvykle poslední zbývající možností léčby pacientů, kteří jsou nakaženi široce rezistentními bakteriemi vůči jiným dostupným antibiotikům. Byly zaznamenány velmi nízké hladiny rezistence u bakterií E. coli, které se nalezly u prasat a ve vepřovém mase.

E. coli produkující širokospektré beta–laktamázy (ESBL) byly zjištěny v hovězím a vepřovém mase a u prasat a telat. Bakterie, které produkují ESBL (extended-spectrum beta-lactamase) enzymy, vykazují vícečetnou rezistenci k beta-laktamovým antibiotikům, což zahrnuje deriváty penicilinu a cefalosporiny. Rozšíření E. coli produkující ESBL je v jednotlivých zemích odlišné, od nízkého až po velmi vysoké.

Rezistence vůči kolistinu byla zjištěna na velmi nízké úrovni u Salmonelly a E. coli u prasat a skotu. Kolistin může být běžně používaný v některých zemích pro tlumení infekčních onemocnění u zvířat, zejména u prasat. V některých případech může být použit u lidí jako antibiotikum „poslední záchrany“.

• Více než 10 % testovaných bakterií Campylobacter coli u lidí vykazovalo rezistenci vůči dvěma kriticky důležitým skupinám antimikrobiálních látek (fluorochinolonům a makrolidům), které se používají k léčbě závažných případů onemocnění  lidí vyvolaných právě bakteriemi rodu Campylobacter. Kampylobakteriózy jsou nejčastěji uváděným alimentárním onemocněním v EU.


Pozadí

Letošní zpráva prezentuje výsledky analýz dat poskytnutých členskými státy za rok 2015 se zaměřením na prasata a skot. V příštím roce bude zpráva zahrnovat data týkající se brojlerů, krůt a nosnic.

Zdroj:  EFSA