Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Food-safety scientists wanted
Food-safety scientists wanted

Přidat článek Pražští hygienici radili, jak se orientovat v oblasti nebezpečných výrobků do kategorie

Akce tuzemské > Akce tuzemské> Akce - Archiv> Akce - Archiv
Aktuality DO > Aktuality DO
Aktuality > Aktuality

Pražští hygienici radili, jak se orientovat v oblasti nebezpečných výrobků

Vydáno: 5.12.2017
Tisk článku
Autor: HSHMP
Informace HSHMP ze dne 4. 12. 2017.

Další ze zajímavých, pravidelných prezentací pro širokou veřejnost uspořádala Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen „HSHMP“) v listopadu. Tentokrát na důležité téma „Nebezpečné výrobky – jak je snadno poznat na první pohled a nenaletět?“. Jedním z úkolů HSHMP, jakožto místně a věcně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví v Praze, je v souladu s právními předpisy provádění státního zdravotního dozoru u výrobců, dovozců a distributorů takzvaných předmětů běžného užívání (dále jen „PBU“). Do této skupiny označované jako PBU patří kosmetické přípravky, výrobky určené pro styk s potravinami, výrobky určené pro děti do 3 let a hračky. Hygienici se u cílových skupin fyzických i právnických osob v rámci kontrolní činnosti, v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zaměřují na kontrolu správné výrobní praxe a na dokumentaci osvědčující bezpečnost výrobků. Přítomné zájemce s daným tématem seznámil vedoucí oddělení PBU Pavel Zikl.

Návštěvníci této zajímavé akce, kterou pořádala pražská hygienická stanice ve svém sídle v Rytířské ulici v Praze 1 a to zcela zdarma, získali přehled o nebezpečných nebo problematických výrobcích, které hygienici v tržní síti nacházejí a současně rady, jak by se měli, coby informovaní spotřebitelé, při nákupu chovat, aby riziko nákupu závadného výrobku snížili.

U předmětů přicházejících do styku s potravinami se jako problematické jeví například melaminové nádobí (misky, pohárky, lžíce), polyamidové náčiní (obracečky, lžíce…) nebo kovové a plastové strojky. Důležité je podotknout, že látky, které uváděné typové příklady výrobků mohou obsahovat, nejsou pro zdraví lidí nebezpečné bezprostředně - lidské zdraví mohou negativně ovlivnit při dlouhodobém, setrvalém používání těchto výrobků. Některé nedokonalosti výrobků mohou poznat lidé sami svými smysly. Typický příklad představují elektrické rychlovarné konvice, převážně nižších cenových kategorií. Stává se, že takové konvice nebo voda v nich uvařená zapáchá. Velké riziko představují výrobky, převážně kosmetické, napodobující potraviny – ve skutečnosti potravinami nejsou. Mají nicméně tvar, barvu, vzhled, označení, objem nebo rozměry, které mohou způsobit, že spotřebitelé, zejména děti, je s potravinami zamění. Případná konzumace takových výrobků může způsobit dušení, otravu, perforaci či zablokování zažívacího ústrojí.

Foto: melaminový výrobek  
   

Během přednášky vedoucí PBU Pavel Zikl přítomné posluchače upozornil i na další v praxi se vyskytující komplikace: padělky kosmetických výrobků, přídavky kortikoidů v kosmetických přípravcích (nebezpečí v lékařem nekontrolovaném příjmu léčiv typu kortikoidů), barvy na obličej pro děti (riziko nadlimitních hodnot olova a dalších kovů).

Foto: kosmetický výrobek napodobující potravinu
 

Pozastavil se u tématu hraček pro malé děti. Zde se hygienici nezřídka setkávají s případy, kdy je v těchto hračkách zachycen nadlimitní obsah esterů kyseliny ftalové – tzv. ftalátů. Tyto látky mohou u dětí narušovat hormonální rovnováhu. Zmínil v dané souvislosti velmi dobrou spolupráci pražských hygieniků s celní správou, díky které se daří zachytit řadu nebezpečných hraček ještě před uvedením na tuzemský trh. Ftaláty se kromě hraček mohou vyskytovat i v dalších předmětech jako dětské pleny, obuv, přebalovací podložka, textilie, kojenecké lahve. Vzhledem k povaze takových výrobků určených dětem, věnují hygienici sledování tohoto problému mimořádnou pozornost se zvláštním důrazem na dodržování zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon).

Foto: ukázka hračky s nevyhovujícím obsahem esterů kyseliny ftalové
 

A jaká jsou doporučení ze strany hygieniků spotřebitelům?

V závěru přednášky Pavel Zikl formuloval několik doporučení, která mohou lidem pomoci snížit riziko, že se s problémy v praxi setkají.  Obecně se dá konstatovat, že lidé mohou nebezpečné výrobky poznat především podle místa, kde nakupují. Riziko nákupu nebezpečného výrobku či hračky na tržišti je vyšší než ve standardním kamenném obchodě. V případě problémů bývá u kamenných obchodů zpravidla o něco jednodušší vyhledat nejen prodejce výrobku, ale také osobu zodpovědnou za uvedení výrobku na trh. Nakupovat by lidé měli v kamenných prodejnách a e-shopech, které znají. Je dobré dávat přednost e-shopům disponujícím vlastní „kamennou“ provozovnou,  kde lze i osobně uplatnit reklamaci. V případě nákupu na e-shopu, o kterém nic nevíme, hygienici doporučují si před nákupem zjistit co nejvíce informací. Lidé by se  měli zajímat především o recenze nebo o kontaktní údaje o provozovateli. Měli by si také  ověřit, zda jsou údaje relevantní přes mapy, obchodní rejstřík, registraci webové domény a podobně.  Dobré je vědět, kdy a kým byla firma založena. Pokud jde o nový subjekt, nemusí být ještě známa míra důvěryhodnosti.  Riziko nákupu nebezpečného výrobků stoupá, čím je prodej víc anonymní.  Naopak tam, kde lze předpokládat, že prodejem nebezpečného výrobku dojde k poškození značky nebo prodejny je pravděpodobnost nákupu nebezpečného výrobku nižší.

Veškerá zjištění o nálezech nebezpečných výroků zveřejňuje na své úřední desce Ministerstvo zdravotnictví a také na jednotlivých webových stránkách krajských hygienických stanic, tj. v Praze pak na www.hygpraha.cz. v části věnované aktualitám a úřední desce.

V Praze dne 4. 12. 2017

RNDr. Jan Jarolímek, Ph.D., MBA
ředitel

Zdroj: HSHMP