Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Food-safety scientists wanted
Food-safety scientists wanted

Přidat článek "POLNÍ DEN ÚKZÚZ" věnovaný 100. výročí vzniku Československa do kategorie

Aktuality DO > Aktuality DO
Aktuality > Aktuality

"POLNÍ DEN ÚKZÚZ" věnovaný 100. výročí vzniku Československa

Vydáno: 25.6.2018
Tisk článku
Autor: ÚKZÚZ
Tisková zpráva ÚKZÚZ ze dne 22. 6. 2018.

Cílem letošního polního dne bylo představit vývoj našeho zemědělství od doby vzniku Československa až do dnešních dní, a to hlavně ve vazbě na význam a směřování zemědělského zkušebnictví. Přes dvě stě zájemců z řad odborné i laické veřejnosti, kteří za námi na zkušební stanici ve Vysoké u Příbramě přijeli, si vyslechlo odborná vystoupení, která se však neobracela pouze do minulosti. Přednášející se zamýšleli nad budoucností našeho zkušebnictví ve vazbě na aktuální výzvy.

Polní den zahájil ředitel ÚKZÚZ Daniel Jurečka, který ve svém příspěvku představil Strategii rozvoje ÚKZÚZ s ohledem na současné potřeby zemědělství i nové výzvy, které přináší například změny v agrární politice EU, omezování povolených účinných látek přípravků na ochranu rostlin (POR), akcent resortu na ochranu půdy, klimatické změny a rozvoj systémů udržitelného zemědělství.

Ministerstvo zemědělství zastupoval náměstek ministra Petr Jílek. Ve svém vystoupení shrnul priority resortu  a pozastavil se nad faktem, že je nutno býti připraveni na lobby veřejnosti v EU, která  očekává větší přínos zemědělství v oblasti ochrany životního prostředí. I proto EU, která zemědělce přímo dotuje, vyvíjí tlak na snižování používání pesticidů, snižování spektra účinných látek POR.

Petr Jílek zároveň pozitivně zhodnotil roli ÚKZÚZ jako kontrolního orgánu a zaměřil se na jeho úkoly v nezávislém zkušebnictví. Také dlouhodobé polní pokusy jsou podle něj významné pro hodnocení úrovně výživy rostlin a přispívají ke konkurenceschopnosti českého zemědělství. Zmínil i význam odrůdových zkoušek a pokusů zkoušek užitné hodnoty (ZUH) pro registraci, které jsou zásadní pro uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu a nezastupitelnost těchto procesů pro české zemědělství. Vyzdvihl význam Strategie rozvoje ÚKZÚZ pro následující období, která prioritně reaguje na oblast ochrany rostlin, odrůdových zkoušek a ochrany půdy jak na ZS, které ÚKZÚZ má jsou jedinečným nástrojem jak  připravit české zemědělství  na tyto výzvy, které bude důležité naplnit ve vztahu ke společné zemědělské politice.

Poradce prezidenta Agrární komory ČR Jan Záhorka se zamýšlel nad novými výzvami z jiného úhlu. Představil data, která dokumentují, jak se od roku 1990 snižovala výroba našeho zemědělství. Tato klesající produkce je podle AK ČR alarmující a je třeba tento trend zastavit. Argumentoval zejména snižováním pěstování plodin s bílkovinnou složkou a na to navazující klesající živočišnou výrobu.

Nejhorší je podle Jana Záhorky úbytek chovaného skotu, což negativně ovlivňuje půdní úrodnost a způsobuje problémy s degradací půdy (omezení pěstování pícnin a nedostatek statkových hnojiv). Názorně tyto trendy dokumentoval v etapách: předválečný stav, poválečný, před vstupem do EU až po současnost. Akcentoval zájem AK ČR na podpoře živočišné produkce soustředěné na chov skotu  a přežvýkavců s vazbou na nenahraditelný význam pěstování pícnin. Zmínil také dobrou spolupráci Agrární komory ČR s ÚKZÚZ – např. při zkoušení odrůd obilovin pro Seznam doporučených odrůd (SDO).

Zamyslet se nad významem odborného zkušebnictví, poohlédnout se zpátky, pochopit jeho úlohu  a poučit se, a také připomenout ty, kteří stavěli základy zemědělské vědy a zkušebnictví – o tom hovořil dlouholetý ředitel ÚKZÚZ Jaroslav Staňa ve své prezentaci. Nejen historie zemědělského zkoušení od jeho počátků, ale zejména jeho novodobý rozmach  po druhé světové válce, transformace aplikované vědy a výzkumu a vznik ÚKZÚZ (1951) prokázal přínos pro zemědělskou praxi. Uplynulé složité roky a zejména doba  historie ÚKZÚZ zahájená pod vedením zkušeného  zemědělského experta Doc. Ing. Jiří Kaláška CSc. prokázala zásadní roli ústavu  v oblasti zkušebnictví.  

V závěru prezentace Jaroslav Staňa vyjádřil přesvědčení  o nezbytné budoucí úloze zemědělců - hospodářů, ne pouze výrobců a podnikatelů, chránících půdu a přírodní prostředí, nacházejících cesty ve složitých podmínkách klimatických změn. Těch, kteří inspirováni vědeckým poznáním a praxí aplikovaného odborného zkušebnictví přirozeně ochraňují také zdravý selský rozum budoucích generací.

Vývoj zemědělského zkušebnictví od počátku 19 stol. až po současnost prezentovali kolegové ze slovenského ÚKSÚP.  Ředitel Sekce odborných činností Samuel Michálek rozvedl spolupráci našich úřadů zejména v oblasti odrůdového zkušebnictví a prezentoval další významné činnosti, které tento úřad zastává. Zmínil např. fakt, že z ÚKSÚP nebyla v minulosti nikdy oddělena rostlinolékařská tématika nebo že v ekologickém zemědělství plní ÚKSÚP roli kompetentní autority (v ČR je to ministerstvo).

Jan Nedělník, ředitel VÚP Troubsko vystoupil jako předseda České akademie zemědělských věd. Zaměřil se na výsledky českého aplikovaného zemědělského výzkumu a akcentoval provazbu výzkumu na významné obory zemědělství a jeho pozitivní dopady v praxi. Jako rostlinolékař se zaměřil zejména na výsledky spojené s ochranou rostlin. Dále zmínil aktuální spolupráci s ÚKZÚZ v oblasti úprav rostlinolékařské terminologie - českého názvosloví chorob a škůdců zemědělských plodin a jeho zavedení do praxe.  

Ocenil také aktivní roli ÚKZÚZ v přípravě souboru akcí, které by měly prezentovat nejen rostlinolékařství, ale i zemědělství laické veřejnosti v souvislosti s Mezinárodním rokem zdraví rostlin 2020 (pozn. od roku 2021 bude 6. prosinec Dnem zdraví rostlin).

Profesor Jiří Balík z České zemědělské univerzity demonstroval na příkladech dlouhodobých výživářských pokusů v České republice a v zahraničí (od doby počátku 19. stol až po současnost) procesy udržení půdní úrodnosti, přesun živin z půdy do rostlin, sledování sorpčních schopností půdy, procesů týkajících se organické hmoty v půdě a dalších. Zdůraznil pak vliv osevních postupů a upozornil i na změny výnosů vlivem nových odrůd pěstovaných plodin.  Zdůraznil význam těchto pokusů v jejich zpětné vazbě, kterou poskytují agronomické praxi, s důrazem na možnost  odvodit prognózy a strategie hospodaření pro adaptaci na změněné podmínky. Zhodnotil vliv dusíku, současné tendence „vše dohnat dusíkem“, který snižuje sorpční vlastnosti půdy a vyzdvihl důležitost sledování pH půdy. V závěru konstatoval, že právě vápnění je jedním z klíčových faktorů pro zvýšení půdní úrodnosti plošně v České republice.

Jiřího Zelenku, předsedu ZD Krásná Hora nad Vltavou, uvedl ředitel Sekce rostlinné výroby ÚKZÚZ Jiří Urban, který v roli moderátora akce provázel slovem bloky přednášek Polního dne. Jiřího Zelenku uvedl jako šéfa progresivního zemědělského podniku, který se ZS Vysoká přímo sousedí a dobře s ní spolupracuje. Poděkoval mu za spolupráci, zejména za pomoc ve věci zabezpečení zemědělské půdy pro polní pokusy ÚKZÚZ.

Jiří Zelenka představil celý podnik, který je smíšeným podnikem s rostlinnou i živočišnou výrobou s tím, že je zde v praxi zkoušeno a využíváno mnoho inovativních postupů. Je to například výroba elektrické energie bioplynovou stanicí, která produkuje i kvalitní hnojiva. Dále je to např. náhrada sóji  domácími zdroji bílkovin při krmení vysokoprodukčních dojnic.  

Prezentoval i projekt demonstrační farmy zaměřené na ochranu půdy a využívání protierozní ochrany  při pěstování kukuřice. Ukázal, že  zaměření na živočišnou výrobu, kdy základem hospodaření je využití vlastního krmiva může být úspěšným konceptem pro tuto méně produkční výrobní oblast.  V této souvislosti zmínil jak pěstování hrachu, lupiny, tak výhodu zařazení vojtěšky do osevního postupu, zejména v období sucha. V souvislosti s pěstováním kukuřice pak kladně hodnotil využívanou metodu strip - till v praxi jakožto šetrný a účinný nástroj pro zabránění splavování půdy a udržení vody v krajině, včetně zařazení meziplodiny svazenky v osevním postupu pro její kořenový systém.

Představení zkušební stanice Vysoká se věnoval její vedoucí Ivan Kokeš. Na stanici jsou na ploše 62ha prováděny odrůdové a výživářské pokusy tzv. stacionáry, celkem na 4 648 parcelách. Mj. zkušební stanice je svými 585 m nadmořské výšky nejvýše položenou stanicí ÚKZÚZ.

Ředitel Národního odrůdového úřadu ÚKZÚZ Tomáš Mezlík seznámil přítomné s principy odrůdového zkušebnictví, jehož součástí je řízení o udělení ochranných práv k odrůdě, registrace odrůd i následného doporučování registrovaných odrůd. Zároveň odrůda musí v rámci zkoušek prokázat, že je odlišná, uniformní a stálá a u zemědělských druhů v rámci registrace a doporučování prokázat svoji užitnou hodnotu. Právě výsledky těchto zkoušek pak poskytují pěstitelům i zpracovatelům trvalý zdroj objektivních a nezávislých informací o odrůdách získaných v půdně-klimatických podmínkách ČR a usnadňující orientaci uživatelů v širokém sortimentu nabízených odrůd. Zároveň umožňující pěstitelům minimalizovat rizika ztrát souvisejících s odrůdovými vlastnostmi. Na závěr uvedl, že na zkušební stanici Vysoká je k vidění 27 pokusů užitné hodnoty, ve kterých bylo zkoušeno takřka 1000 odrůd.

Ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Miroslav Florián zmínil počátky pokusů s výživou rostlin na stanici ve Vysoké, které se datují do 70. let minulého století. Tehdy vznikla tzv. výživářská báze a byl založen první stacionární pokus, se stupňovanými dávkami hnojiv. Ten je v nezměněné podobě prováděn dodnes, v devadesátých letech se k němu přidaly další dva dlouhodobé pokusy, tzv. dusíkatý stacionár a pokus s různými druhy organického hnojení. Na stanici je rovněž provozován sběrač průsakové vody tzv. lyzimetr, díky kterému můžeme hodnotit ztráty živin vyplavováním do spodních vrstev půdy. Z výsledků pokusů s výživou rostlin vedl např. používání chlévského hnoje, které má nejlepší vliv na půdní reakci, obsah organické hmoty a fosforu.

Zkušební stanice ÚKZÚZ ve Vysoké u Příbramě je zaměřena jak na zkoušení odrůd běžných polních plodin, tak na dlouhodobé pokusy s výživou rostlin. Komentované prohlídky těchto pokusů byly tedy finálem letošního Polního dne ÚKZÚZ. I přes nepřízeň počasí byl o ně velký zájem, stejně jako o  prezentovaná témata, což potvrdila i celková vysoká účast a pozitivní ohlasy.


Fotogalerie 

Ivana Kršková, tisková mluvčí

  

Přílohy

Zdroj: ÚKZÚZ