Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 11
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)

Přidat článek Obsah niklu v margarínech polské výroby do kategorie

Aktuality > Aktuality
Monitoring cizorodých látek > Zdroje ICBP - Archiv> Zdroje ICBP - Archiv> Monitoring cizorodých látek

Obsah niklu v margarínech polské výroby

Vydáno: 17.1.2013
Tisk článku
Autor: Ing. Irena Suková
Skutečný obsah niklu pocházejícího z katalyzátorů většinou v Polsku překračuje stanovený limit. Z celkového nejvyššího denního přísunu niklu stanoveného CA dodávají margariny ca 1,4 %.

Nikl se používá jako katalyzátor hydrogenace při výrobě margarínu. Jeho zbytky mohou způsobit alergickou reakci.
Margarín je používán jako náhrada tuků obsahujících vysoké množství cholesterolu. Katalyzátorem reakcí potřebných při výrobě margarínu je nikl, u něhož bylo zjištěno, že má nepříznivý vliv na ledviny, růst, potlačuje imunitu a je kardiotoxický (podobně i jeho soli).

Vzhledem k tomu, že Polsko patří mezi země produkující margarín ve velké míře, stanovovali vědci z Technické univerzity v polském Lodži množství niklu u 10 druhů margarínu pomocí AAS (atomové absorpční spektroskopie). Pouze u tří z nich zjistili obsah niklu nižší, než je akceptovatelná hladina 0,2 mg/kg. U dvou se pohybovaly hodnoty na této hladině. Ze získaných hladin pak byla vypočítána možná denní dávka niklu za předpokladu, že člověk zkonzumuje 25 g margarínu za den. Pro výpočet byla použita průměrná hodnota naměřená v margarínech, a sice 0,4 mg/kg. Denní přísun niklu z margarínu je 0,01mg. (tj. 6,7% celkového příjmu v Polsku dle EU studie „EU Risk Assessment Report 2008). 

Pozn. podle Codex Alimentarius Commission 1995 (Sbírka mezinárodně uznávaných standardů) je horní hranice denního přísunu niklu potravinami 0,7 mg/den.

Materiál a metody
Byly analyzovány vzorky margarínů od různých dodavatelů v Lodži z období leden – březen 2010.
Nikl byl stanoven pomocí AAS. Všechna měření byla provedena v triplikátech. Hladiny niklu se výrazně lišily, ale nezávisle na typu balení (papír, plast), využití (mazání, pečení). Pouze 3 z 10 vzorků byly pod limitem.

Faktory ovlivňující množství niklu v margarínu
Množství niklu ovlivňuje typ a chemické složení původního materiálu pro výrobu margarínu – aditiva, antioxidanty, konzervační látky, barviva a ochucovadla; použité vybavení vyrobené z niklu případně přítomnost agresivních sloučenin (solí, kyselin).

Lodyga-Chruscinska E., Sykula-Zajac A., Olejnik D.: Detrmination of nickel in Polish brands of margarines.

Food Additives and Contaminants: Part B., 5, 2012, č. 4, s. 251-254.

Objednávka kopie článku


Související informace:
Alergie na nikl (2004)
Názor EFSA na bezpečnost niklu (2008)
Olovo a nikl z kávovarů v Belgii (2009)
Hodnocení zdravotních rizik niklu v pitné vodě (2010)