Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Food-safety scientists wanted
Food-safety scientists wanted

Přidat článek Najde Evropa řešení pro nové techniky šlechtění (NBT)? do kategorie

Geneticky modifikované potraviny a krmiva > Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Aktuality > Aktuality

Najde Evropa řešení pro nové techniky šlechtění (NBT)?

Vydáno: 18.10.2017
Tisk článku
Autor: Biotrin
Informace organizace Biotrin

Diskuse o „nových“ technikách úpravy genů (nové techniky šlechtění, NBT) trvají v Evropě již tolik let, že některé z původně posuzovaných technik se mezitím již nepoužívají. Klíčové vodítko snad začátkem příštího roku poskytne Evropský soudní dvůr (ESD) ve svém rozhodnutí týkajícím se mutageneze. Evropská směrnice o GMO z roku 2001 (směrnice 2001/18/EC) se totiž nevztahuje na mutagenezi, to znamená, že organismy získané mutagenezí nepodléhají posuzování rizik, povinnosti označování atd. ESD se má na základě žádosti francouzských úřadů vyjádřit k otázce, zda je „mutagenezí“ míněno pouze působení radiace nebo chemických látek, používané již před vznikem směrnice, či zda výjimka z platnosti směrnice zahrnuje i nové metody založené na principu mutageneze.

Nizozemsko se již delší dobu snaží o vynětí některých genových technik z působnosti směrnice 2001/18/EC, aby mohlo uplatnit výsledky svého vědeckého výzkumu (např. brambory odolné vůči plísni bramborové, připravené tzv. cisgenezí, psali jsme v článku "Brambory budoucnosti" ze dne 19. 2. 2016). Počátkem září předložili zástupci této země k diskusi svůj návrh řešení problematiky nových technik šlechtění rostlin, který spočívá v rozšíření výjimek z působnosti směrnice 2001/18/EC. Výjimky jsou založeny na molekulární charakterizaci výsledné rostliny, nikoliv na použité technice, jak tomu je v současném znění směrnice. Proti takovému řešení se okamžitě postavili odpůrci GMO, protože na plodiny vyňaté z působnosti směrnice a na výrobky z nich by se nevztahovaly povinnosti označování a sledovatelnosti potravin a krmiv. Evropská komise zatím odmítla o návrhu oficiálně jednat, také podle některých členských států je potřeba počkat na výrok ESD.

Koncem září uspořádala Evropská komise konferenci na vysoké úrovni "Modern Biotechnologies in Agriculture – Paving the way for responsible innovation", jako příležitost k otevřené diskusi zúčastněných stran. Vystoupení komisaře pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenise Andriukaitise a komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Phila Hogana vyzněla vůči novým technikám pozitivně, oba vyjádřili podporu inovacím a zmínili problémy, kterým současné zemědělství musí čelit. Podle komisaře Hogana jsou genové techniky novým nástrojem pro šlechtitele. Také zástupce země předsedající nyní EU, estonský ministr Tarmo Tamm, vyzdvihl význam nových technik pro udržení konkurenceschopnosti Evropy a varoval, že v případě nečinnosti se vědecký výzkum přesune do jiných částí světa.

Tři panelové diskuse za účasti několika europoslanců, zástupců různých typů zemědělství, průmyslu a spotřebitelských organizací opět ukázaly šířku problematiky a rozdílnost názorů. Konference nedospěla k žádnému konkrétnímu závěru, i když zazněly různé zajímavé myšlenky. Stávající právní rámec nakládání s GMO nikdo nezpochybnil, většina diskutujících se však shodla na tom, že při rozhodování byly brány v úvahu všechny aspekty, nejenom vědecké posouzení rizik. Oba eurokomisaři i další účastníci zdůraznili nutnost získat důvěru spotřebitelů, přesvědčit je o spolehlivosti a nestrannosti vědeckých hodnocení bezpečnosti GM plodin.

Zajímavé výsledky přinesl bleskový průzkum mezi přítomnými během diskusí: na otázku, zda by biotechnologie měly v příštích 20 letech hrát stále významnější roli v evropském zemědělství, odpovědělo kladně 80 % účastníků, zatímco pouze 45 % účastníků věří, že k rozvoji používání zemědělských biotechnologií v blízké budoucnosti opravdu dojde. Této skepsi odpovídá i vyjádření Evropské komise, která legislativní otázky kolem nových technik hodlá řešit až poté, co bude znát závěry řízení u Evropského soudního dvora. 

Zdroje:
Ministerstvo životního prostředí
Konference pořádaná Evropskou komisí 28. září 2017 http://ec.europa.eu/dgs/health_food-safety/events/20170928_modern_biotech.htm

Nizozemský návrh např. zde
http://extranet.greens-efa-service.eu/public/media/file/1/5283

 

Zdroj článku: Biotrin