Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Food-safety scientists wanted
Food-safety scientists wanted

Přidat článek Může řepkový olej také poškozovat zdraví? do kategorie

Aktuality > Aktuality

Může řepkový olej také poškozovat zdraví?

Vydáno: 30.4.2018
Tisk článku
Autor: Společnost pro výživu
Informace Společnosti pro výživu ke studii publikované v časopise Scientific Reports v prosinci 2017

Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem, zda řepkový olej může také poškozovat zdraví. Nedávno jsem v EuroZprávách četl , že byla provedena studie na myších, kde řepkový olej zvyšoval jejich váhu a zhoršoval schopnosti jejich mozku pro paměť. Může tomu tak být i u člověka?

Řepkového oleje se bát nemusíme, aneb nenoste kabát, chcete-li přežít 
 
V časopise Scientific Reports byla v prosinci 2017 byla publikována studie Lewis Katz School of Medicine Temple University, která dospěla k závěru, že konzumace řepkového oleje může mít negativní dopad na činnost mozku a vyvolávat v něm procesy odpovídající rozvoji Alzheimerovy nemoci (1). Studie vyvolala pozornost medií v řadě zemí. Medializace proběhla i v České republice a na Slovensku. V zahraničí na rozdíl od České republiky se však objevují komentáře odborníků, které upozorňují na některá pochybení či nedostatečně vědecky podložené závěry vyplývající z této studie. Studie probíhala na transgenních myších. Myš není člověk a některé výsledky z testování na zvířatech nejsou obecně přenositelné na lidský organismus. Ve světě například probíhá řada klinických studií s novými léčivy mimo jiné i na Alzheimerovu chorobu. V rámci studií na myších vykazují nově zkoušené látky slibné výsledky, pokud však testování dospěje do 3. fáze klinických zkoušek, účinky na lidech se neprojeví a testy končí. Veškeré studie na myších je proto nutno vždy brát s rezervou. Podobně existuje v odborné literatuře řada nesmyslných studií, kdy jsou myši krmeny pouze omega 6 mastnými kyselinami, aby se následně prokázalo, že přídavek omega 3 mastných kyselin vykazuje pozitivní účinky. Přitom každý již dopředu ví, že organismus potřebuje jak omega 3, tak i omega 6 mastné kyseliny. Pracoviště a jednotlivci jsou často hodnoceni množstvím článků, proto se vymýšlí k publikaci, kde co i bez praktického významu nebo se testují modelové situace, které nejsou reálné v praxi, případně mají studie nedostatky v designu. 

Ve výše zmíněné studii chybí popis, čím vlastně byly myši krmeny, ať už z hlediska kvalitativního (složení), tak i kvantitativního (množství). V metodické části je dokonce uvedeno, že Mazola řepkový olej obsahoval jen 21 % tuku, přitom podíl tuku v každém oleji je téměř 100 %. To by nemělo ujít pozornosti recenzentů před tím, než je studie vůbec publikována. Z výsledků studie dále vyplývá, že množství potravy bylo vyšší než fyziologická potřeba testovaných myší. U kontrolní skupiny došlo za 6 měsíců k nárůstu hmotnosti z 27,49 g na 31,88 g, což odpovídá přírůstku 16 %. U skupiny myší konzumujících řepkový olej byl nárůst hmotnosti ještě vyšší z 27,66 g na 37,71 g, což odpovídá nárůstu o 36 %. Rozdíl obou přírůstků (přibližně 20 %) jde tedy čistě na vrub potravy s řepkovým olejem. Z toho je zřejmé, že potrava obou skupin myší byla odlišná, co se týče obsahu energie. Je proto obtížné dělat jakékoliv závěry, co lze přičíst konzumaci řepkového oleje nebo vyššímu energetickému příjmu v intervenované skupině myší. Podle komentářů v tisku byl myším údajně podáván ekvivalent 2 polévkových lžic oleje denně. Konzumace 2 lžic oleje však u člověka nezpůsobí nárůst tělesné hmotnosti o 20 % nebo řečeno jinak (ať už bylo množství řepkového oleje jakékoliv), těžko si lze představit klinickou studii s nevyváženým energetickým příjmem, kde by konzumace jedné složky stravy (např. řepkový olej) vedla k nárůstu hmotnosti v intervenované skupině o 20 % za 6 měsíců oproti skupině kontrolní nebo o 36 % ve srovnání s hmotností na začátku studie. Etická komise by takovou studii nepovolila nebo by zakázala v ní pokračovat. Asi lze s vysokou pravděpodobností očekávat, že by takto uspořádaná studie vedoucí k nárůstu obezity v intervenované skupině dospěla k jiným interpretacím než, že řepkový olej není prospěšný pro lidské zdraví nejenom z pohledu mozkové činnosti. Myš však není člověk, tu lze překrmovat v rámci studií vyššími dávkami potravy, než odpovídá fyziologickým potřebám. Vysoký příjem energie může být i jedna z potenciálních příčin rozvoje demence a Alzheimerovy nemoci (2).  

Interpretace výsledků studií a statistik bývají různé a lze s nimi i manipulovat. Například existuje silná korelace mezi úmrtností chodců na přechodech při srážkách s autem a nošením zimního kabátu. Novináři by to mohli uvést titulky: „Nenoste zimní kabát, chcete-li přežít“. To, že je v zimě, kdy se nosí kabát, delší dobu šero a silnice jsou více kluzké a brzdná dráha delší, může někomu uniknout.  

Kevin Folta z University of Florida v rámci komentářů ke studii uvádí, že 20 % odchylky v chování myší v jednom z testů (další nevykázaly rozdíly) rozhodně nelze vykládat jako výrazný pokles v paměti testovaných myší. Odlišné reakce lze podle Petera J. Jonese z University of Manitoba vysvětlit i jinak a jednoduše. Myši s vyšším podílem tělesného tuku mají rozdílné chování, necítí tak silnou potřebu shánět potravu. Proto neběhají v chodbičkách se stejnou intenzitou jako jiné myši. Lidé s nadváhou či obezitou se rovněž obvykle méně pohybují a nemá to nic společného s pamětí.  

Dalším omylem autorů je tvrzení, že neexistují studie, které by prokazovaly zdravotní prospěšnost řepkového oleje. I tato poznámka unikla recenzentům článku. Existují desítky studií, které zdravotní prospěšnost řepkového oleje při konzumaci v množství obvyklém prokazují, o čemž mimo jiné svědčí i přehledová práce (3).  

Autoři mají pravdu v tom, že nejsou k dispozici studie o vlivu konzumace řepkového oleje na činnost mozku. Nicméně z jejich studie nelze dělat jakékoliv závěry v tomto směru aplikovatelné na lidskou populaci.
















 


Foto: Shutterstock

Literatura:
 1. Lauretti E, Praticò D. Effect of canola oil consumption on memory, synapse and neuropathology in the triple transgenic mouse model of Alzheimer’s disease. Scientific Reports 2017; 7: 17134.
 2. Ramassamy C, Belkacémi A. Nutrition and Alzheimer’s Disease: Is There Any Connection? Current Alzheimer Research, 2011; 8 (5) 443-444.
 3. Lin L, Allemekinders H, Dansby A, et al. Evidence of health benefits of canola oil. Nutrition Reviews 2013; 71 (6): 370–385.

 

Autor: doc. Ing. Jiří Brát, CSc.

Zdroj: Společnost pro výživu