Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Food-safety scientists wanted
Food-safety scientists wanted

Přidat článek Kvalita pražené mleté kávy ze supermarketů do kategorie

Aktuality > Aktuality
Kvalita potravin > Kvalita potravin

Kvalita pražené mleté kávy ze supermarketů

Vydáno: 9.1.2013
Tisk článku
Autor: Převzato z Agronavigator.cz
d-test hodnotil 57 značek kávy nakoupené v ČR, Švédsku a Dánsku z hlediska obsahu kofeinu, ochratoxinu A, akrylamidu, furanů a podle chuti a vůně.

Bylo analyzováno 57 vzorků supermarketové kávy, z toho 27 vzorků zakoupených v ČR, 18 ve Švédsku a 14 v Dánsku.

Kofein

Obsah kofeinu byl velice rozdílný. Značný význam má, zda je použita  Arabika nebo Robusta. Obecně se uvádí, že obsah kofeinu v kávě Arabika se pohybuje mezi  8 – 14 g/kg, v kávě Robusta 17 – 40 g/kg. Kofein se však na obalu nikde ve světě neuvádí a není povinné ani deklarovat použitý druh kávy. Někteří výrobci druh dobrovolně uvádějí – častěji pokud jde o Arabiku vyznačující se jemnější chutí.

Česká vyhláška 330/1997 Sb. požaduje min. 6 g kofeinu/kg, což všechny kávy z ČR splnily – obsah kofeinu se v nich pohyboval od 8,41 g/kg (Tchibo Family) po 25,81 g/kg (Tesco Café Blend/Original Blend). V této souvislosti je třeba upozornit, že ačkoli spotřebitel nemá možnost se dozvědět obsah kofeinu v určité kávě, měl by počítat s tím, že tři šálky mohou být někdy moc. V případě sedmigramových porcí kávy s nejvyšším obsahem kofeinu, by se přijalo 540 mg, což je nad hodnotou 400 mg doporučenou britským úřadem FSA.

Analýzy ukázaly, že kávy prodávané ve Švédsku, (ve Skandinávii se  vypije největší množství  kávy na osobu), zpravidla obsahovaly o polovinu méně kofeinu než v ČR.

Mykotoxiny

Příznivým zjištěním bylo, že obsah ochratoxinu A byl pod legislativně stanoveným limitem 5 µg/kg, v některých vzorcích dokonce pod mezí stanovitelnosti.

Akrylamid a furan

Tyto karcinogenní látky vznikají v kávě při pražení, menší množství vzniká v kávě pražené za nižších teplot po delší dobu.

Akrylamid je monitorován, i když v EU není stanoven legislativní limit, ale existuje tzv. směrná hodnota přijatelného množství (450 µg/kg). Tuto hodnotu mírně překročily jen dvě kávy z ČR.

Furan je kontaminantem přijímaným z 80 % právě z kávy. V tomto testu kávy nedopadly špatně. Nejméně furanu se nachází v kávě typu „turek“, z níž furan rychleji vyprchá, než v kávě „espreso“ nebo připravené z kapslí.

Chuť a vůně

Kvalitativně se káva dělí do čtyř skupin: „exemplary quality“, „high quality“, „mainstream“ – supermarketová, a „lowgrade“, v níž je vysoký počet poškozených zrn a tím větší riziko ochratoxinu A. V ČR platila do r. 23003 norma ČSN 581330, která povinně vyžadovala deklaraci jakosti písmeny a, b, c, d.

V testu chutnala z káv z ČR nejlépe drahá Tchibo Exclusive/100 % Arabika, ale i mnohem levnější Tesco Café Blend. Nejhůře byla hodnocena káva Albert Euro Shopper/Ground Coffee.

 V testovaných vzorcích z různých zemí nebyl zjištěn podstatný rozdíl v chuti a vůni, všeobecně nebyla zjišťována příliš vysoká kvalita. Všechny vzorky byly zdravotně nezávadné.

d-test, 2013, č. 1, s. 36-43