Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Food-safety scientists wanted
Food-safety scientists wanted

Přidat článek Kvalita medu na českém trhu podle časopisu dTest do kategorie

Značení potravin - Archiv > Značení potravin - Archiv> Potravinářství - Archiv
Aktuality > Aktuality
Kvalita potravin > Kvalita potravin

Kvalita medu na českém trhu podle časopisu dTest

Vydáno: 23.5.2012
Tisk článku
Autor: Ing. Irena Suková
Ze 17 testovaných vzorků medu byly čtyři označeny za falšované přídavkem sirupů a do dvou z nich bylo přidáno barvivo E 150d.
Vedle popisu hodnocení jsou v časopise uvedeny informace o vytváření medu včelami a včelařské technologii, o legislativě a o spotřebě medu.
Med patří odedávna k potravinám, "vhodným k falšování" přídavkem cukerných a škrobových sirupů, což spotřebitel těžko pozná. Falšování je v současnosti možno odhalit pomocí tzv. C4 cukrů a izotopů uhlíku d13C, a pokud jde o obilný sirup pomocí přítomnosti cizorodého enzymu beta-fruktofuranozidázy. Dalším parametrem pravosti medu je přítomnost aminokyseliny prolin a enzymu diastáza.
Časopis dTest nechal provést analýzu 17 medů z tržní sítě ČR, přičemž se posuzovala hmotnost/cena, obsah vody, obsah a složení cukrů, obsah hydroxymetylfurfuralu (HMF) a pesticidů a dále parametry pravosti a údaje uvedené na obalu. Čtyři z testovaných výrobků byly označeny za falšované přídavkem sirupů (což bylo kromě dalších znaků prokázáno i složením cukrů; s výjimkou některých vyjmenovaných medů smí být obsaženo max. 5 % sacharózy) a dva byly přibarveny, což je rovněž nepřípustné (do medu nesmí být nic přidáno).
Obsah vody, pro který platí limit max. 20 % byl vždy dodržen, u kvalitních medů byl i 17 %.
Nadlimitní obsah HMF, který je znakem stárnutí nebo přehřátí byl zjištěn v jednom případě. Limit je 40 mg/kg, ale pro medy pocházející z tropických oblastí může být az dvojnásobný. Tato skutečnost je v principu rozporuplná, protože se tak může dostat na trh med s označením tropické země původu, do kterého byl přidán neodpovídající med s nadměrným obsahem HMF.
Limity pesticidů nejsou stanoveny ani v případě bio-medu, a přesto bylo při hodnocení medů k obsahu pesticidů přihlíženo. Zdůvodňuje se to tím, že k produkci biopotravin se pesticidy nesmějí používat. Takže i stopové množství (0,03 μg/kg) bylo u biomedů považováno za vadu. Toto ustanovení však je diskutabilní, protože chovatel včel nemá prakticky možnost tyto hodnoty ovlivnit, takže je otázkou, zda med může patřit mezi potraviny zařaditelné do kvality bio.

Pokud jde o údaj o zemi původu, stanovuje směrnice 2001/110/ES pro spotřebitele pramálo vypovídající požadavek tím, že lze uvést „směs medů ze zemí EU a mimo EU“.
U medů, u nichž je jako země původu uvedena Česká republika, uvádějí někteří výrobci ochrannou známku Českého svazu včelařského (ČSV) „Český med“ s vyobrazením včely v plástu (pokud splňují přísnější limity stanovené ČSV). Jenže vedle toho je jinými včelaři používána známka rovněž s názvem „Český med“ s vyobrazením tří úlů, která sice byla Úřadem průmyslového vlastnictví zapsána do rejstříku, ale nemá s první jmenovanou nic společného, což je pro spotřebitele matoucí (ale údajně v pořádku).
V ČR činí spotřeba medu 0,7 kg/osobu, rok, v Řecku 1,7 kg, v Německu 1,2 kg. Med se k nám nejčastěji dováží z Německa, Číny a Bulharska. Český med se vyváží hlavně na Slovensko, do Rumunska a Polska.
dTest, 2012, č. 5, s. 6-13

Poznámka: Proti hodnocení nevyhovující kvality se někteří výrobci ohrazují, viz
-   Tisková zpráva Pro-Bio z 16. 5. 2012 (k medu „Albert Bio Med květový“),
-      Vyjádření společnosti JSG med k výsledkům analýz medu zveřejněným dTestem 5/12.