Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Food-safety scientists wanted
Food-safety scientists wanted

Přidat článek Kde hledat informace o GM plodinách? do kategorie

Geneticky modifikované potraviny a krmiva > Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Aktuality > Aktuality

Kde hledat informace o GM plodinách?

Vydáno: 14.6.2016
Tisk článku
Autor: Biotrin
Informace organizace Biotrin ze dne 13. 6. 2016.

Existuje několik databází, které obsahují údaje o geneticky modifikovaných (dále GM) plodinách. Proč není vše dostupné na jednom místě a v čem se tyto informační zdroje liší?

Biosafety Clearing House
http://bch.cbd.int/database/

Informační systém Cartagenského protokolu – Biosafety Clearing House (BCH) obsahuje velmi podrobnou databázi GMO (Protokol používá termín „živé modifikované organismy, living modified organisms“ – LMO). Vkládání údajů do BCH patří mezi základní povinnosti smluvních stran Protokolu. Na rozdíl od databáze OECD nebo ISAAA jsou v BCH zahrnuty i GM rostliny uváděné do životního prostředí v rámci polních pokusů. Zpravidla je přiložen i souhrn hodnocení rizik pro životní prostředí (Protokol to vyžaduje) a další dokumenty. Jedinou nevýhodou databáze je, že do ní nepřispívají státy, které nejsou smluvními stranami Protokolu, tedy především chybí údaje z USA.

FAO GM Foods Platform
http://www.fao.org/food/food-safety-quality/gm-foods-platform/en/

Databáze Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství FAO GM Foods Platform slouží pro výměnu informací o hodnocení bezpečnosti potravin odvozených z DNA-rekombinantních rostlin, které byly schváleny podle pokynů Codex Alimentarius „Guideline for the Conduct of Food Safety Assessment of Foods Derived from Recombinant-DNA Plants“. Platforma též usnadňuje řešení situací Low Level Presence (LLP), tedy výskytu nízkých příměsí GM materiálu v potravinách nebo jiných komoditách. Vyhledávat lze podle různých kritérií (komodity, státy), klíčové jsou ale jednotné identifikační kódy. Databáze se zaměřuje na potraviny (vkládání údajů o krmivech je dobrovolné) a neobsahuje hodnocení rizik pro životní prostředí. Výhodou je zahrnutí členských států FAO a WHO, tedy téměř všech zemí světa, a odborné hodnocení podle standardů Codexu.

OECD Biotrack
http://www2.oecd.org/biotech/

Databáze OECD Biotrack byla založena už v 90. letech, v poslední době do ní však přispívají jen některé státy, především USA, dále např. Japonsko, Austrálie, Mexiko a Nový Zéland. Obsahuje GM plodiny schválené pro uvádění na trh. Poskytování informací je dobrovolné, není tedy záruka, že nalezené údaje budou úplné. Databáze FAO GM Foods Platform, BCH a OECD Biotrack jsou propojené a vzájemně spolupracují.

ISAAA 
http://www.isaaa.org/

V článcích a přednáškách o zemědělských biotechnologiích jsou často citovány statistiky mezinárodní organizace International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications (ISAAA), jejímž cílem je podpora zavádění zemědělských biotechnologií v rozvojových zemích. ISAAA každoročně zpracovává přehled pěstování GM plodin ve světě, vydává zpravodajství, publikace a další informační materiály. Na stránkách této organizace je i databáze GM plodin povolených pro uvádění na trh. Údaje zahrnují komerční názvy, jednotné identifikační kódy, způsob modifikace a vložené geny. Vyhledávat lze podle jednotlivých plodin, zemí, modifikací atd. Vše je důkladně propojeno, k záznamům jsou přiloženy další dokumenty, jako vydaná povolení nebo odkazy na popis detekční metody Evropské referenční laboratoře, záznam v Biosafety Clearing House aj. Pro úřady může představovat překážku v používání této databáze fakt, že ISAAA je sponzorována biotechnologickým průmyslem, a tedy může být zpochybněna její nestrannost.

ILSI - CERA
http://www.cera-gmc.org/GMCropDatabase

Databázi GM rostlin má na svých webových stránkách i nezisková organizace International Life Sciences Institute, Center for Environmental Risk Assessment, se sídlem v USA. Jak už název centra napovídá, databáze obsahuje i hodnocení rizik pro životní prostředí, převážně formou připojených vyjádření kompetentních úřadů. Velmi podrobné jsou zde samozřejmě údaje z USA a Kanady, ale lze nalézt např. i povolení vydaná v Číně.

EU – GM plodiny uváděné na trh
http://ec.europa.eu/food/dyna/gm_register/index_en.cfm

V evropském registru GMO jsou zveřejněny informace ke GM plodinám povoleným pro uvedení na trh v Evropské unii i k probíhajícím schvalovacím řízením. Databáze je propojena se stránkami Společného výzkumného centra EK (JRC), věnovanými detekci GMO.


Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

Převzato z: Biotrin