Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Food-safety scientists wanted
Food-safety scientists wanted

Přidat článek Geny zajišťující odolnost vůči suchu poslouží bioinženýrům do kategorie

Geneticky modifikované potraviny a krmiva > Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Aktuality > Aktuality

Geny zajišťující odolnost vůči suchu poslouží bioinženýrům

Vydáno: 6.12.2017
Tisk článku
Autor: Gate2Biotech
Informace z webového portálu gate2biotech.cz



Vědci laboratoří Oak Ridge National Laboratory (ORNL) identifikovali univerzální soubor genů, který umožňuje různým rostlinám odolným vůči suchu přežít ve velmi suchém prostředí. Tyto geny by mohly sehrát významnou roli při snahách bioinženýrů vytvořit energetické plodiny i další typy rostlin, které budou schopné tolerovat nedostatek vody. 

Rostliny, které rostou na suchých místech, udržují své průduchy na listech a stonku během dne pokud možno zavřené, aby jim z těla neunikala voda. K fotosyntéze potřebují oxid uhličitý, takže si průduchy otevírají v noci a načerpají si ho. Takto funguje fotosyntéza suchomilných rostlin, takzvaný CAM metabolismus (crassulacean acid metabolism).

Tento typ fotosyntézy se vyvíjel nezávisle u různých skupin rostlin a během milionů let u nich vytvořil adaptace k životu v extrémních podmínkách sucha.

Spoluautor studie Xiaohan Yang podotýká, že CAM metabolismus je osvědčený postup pro hospodárné využívání vody v horkých podmínkách. Když podle něj odkryjeme základní stavební kameny genetiky CAM fotosyntézy, tak budeme moci vytvořit tento typ metabolismu u plodin, které jinak velmi silně závisejí na vodě. Mohlo by se to týkat například rýže, pšenice, sóji nebo topolu, kterým by takový metabolismus umožnil život v prostředí s méně dostupnou vodou.

Vědci proto studují různé typy rostlin odolných vůči suchu, aby s jejich pomocí odhalili tajemství CAM fotosyntézy. Pro účely tohoto výzkumu tým ORNL přečetl DNA sukulentní rostliny Kalanchoë fedtschenkoi. Tento sukulent se stává modelovým druhem pro studium CAM fotosyntézy, protože má relativně malý genom a je vhodný pro genetické úpravy.

Yang s kolegy analyzovali přečtený genom Kalanchoë fedtschenkoi a pak ho porovnávali s genomy orchideje Phalaenopsis equestris a ananasu Ananas comosus, aby objevili shodné genetické prvky. Využili k tomu služeb superpočítače ORNL jménem Titan.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.


Zdroj: gate2biotech.cz