Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Food-safety scientists wanted
Food-safety scientists wanted

Přidat článek Brambory budoucnosti do kategorie

Geneticky modifikované potraviny a krmiva > Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Aktuality > Aktuality

Brambory budoucnosti

Vydáno: 22.2.2016
Tisk článku
Autor: BIOTRIN
Informace organizace BIOTRIN ze dne 19. 2. 2016.

Vědci z nizozemského výzkumného centra ve Wageningenu (WUR) vytvořili brambor resistentní k plísni bramborové (Phytophtora infestans). Výzkum trval přes deset let a byl úspěšný, neboť pozitivní výsledky se prokázaly nejen v laboratoři, ale také při pokusech na poli.

Nizozemský vědecký tým však zatím nemůže jásat a těšit se na brzké uvedení brambor na trh. Jde totiž o cisgenní brambory, které vznikly s pomocí nových šlechtitelských technik (NBT), a tedy aktuálně nesou nálepku GMO (geneticky modifikovaný organismus). Biotrin o NBT informoval např. v listopadovém čísle Světa biotechnologií vydaném dne 26.11.2015.

U cisgenních organismů nejsou využívány geny nepříbuzných druhů, pracuje se pouze s geny vlastního modifikovaného organismu nebo příbuzných druhů. V případě nizozemských brambor se jednalo o geny rezistence nalezené u planě rostoucích druhů brambor. Pokud bychom se tedy zaměřili jen na cisgenní produkt, nejedná se o GMO, neboť je srovnatelný s klasicky šlechtěným produktem. K vytvoření cisgenního organismu jsou však použity metody genetické modifikace.

Obdobného názoru je i Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), který produktům cisgenoze přisuzuje stejná rizika jako produktům vzniklým konvenčním šlechtěním. Nicméně i tak je navrhuje posuzovat jako GMO, i když s doporučením, aby případ od případu bylo přistoupeno k méně rozsáhlému hodnocení rizik.

Před nizozemskými vědci teď stojí úkol, který pravděpodobně bude ještě těžší než úspěšná výzkumná mise v laboratoři: přesvědčit nizozemské i evropské úřady, aby jejich cisgenní brambory rezistentní k plísni bramborové nenosily nálepku GMO.


Zdroj:

http://www.transgen.de/aktuell/2543.cisgen-gentechnik-kartoffel.html 


Převzato z: BIOTRIN