Ultrafialové záření

UV- záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou 400 – 200 nm (blízké) a 200 – 100 nm (daleké, někdy se uvádí až 10 nm), které je pro člověka neviditelné, ale existují živočichové (ptáci, plazi, některý hmyz), kteří jej dokáží vnímat. Jeho přirozeným zdrojem je Slunce. Druhy elektromagnetického záření jsou (přibližně, sestupně podle vlnové délky): rádiové vlny (od dlouhých po mikrovlny v řádu centimetrů), infračervené (1000 – 0,76 µm), viditelné světlo (750 – 400 nm), UV, rentgenové (10 nm až 100 pm) a gama záření (kratší než 124 pm).
UV spektrální oblasti se především z hlediska biologických účinků rozděluje na typy:
–  UVA (dlouhovlnné, 400 – 320 nm), může opálit, ale jen těžko spálí, může přispět ke stárnutí kůže,
– UVB (středněvlnné, 320 nm – 280 nm), škodlivé pro živé organismy, může způsobit i těžké popáleniny) a
– UVC (krátkovlnné, pod 280 nm), zapříčiňuje stárnutí a rakovinu kůže, je absorbováno ozónovou vrstvou a na zemský povrch nedopadá, používá se jako dezinfekční.
Mezi pozitivní účinky UV záření na zdraví člověka patří:  syntéza vitamínu D a produkce barviva melaninu. Mezi nepříznivé účinky patří: šedý zákal, poškození DNA , spálení pokožky, předčasné stárnutí, karcinomy.
Řadu desetiletí již jsou známy ničivé účinky UV-záření pro mikroorganismy, řasy a viry (bakteriocidní, germicidní apod. účinky), k nimž dochází v důsledku poškození genetického materiálu a dalších struktur. Úspěšně se toto záření používá k dezinfekci
 vzduchu a vody. U pevných materiálů, které jsou pro UV-záření nepropustné, jej lze využít k dezinfekci povrchu (např. plísně na zdi). Dnešní „germicidní lampy“ používají vlnovou délku 253,7 nm, protože v její blízkosti je maximum absorpce DNA. Pomocí UV-záření lze zvýšit hygienu obytných i průmyslových prostor. Výhodou UV-záření proti použití chemických dezinfekčních prostředků je snadná instalace a aplikace, snížení rizik při zacházení, nevytváření nebezpečných vedlejší produkty desinfekce jako zápach nebo pachuť. (sk)