Inzulínová rezistence

Inzulínová rezistence (IR), která je charakteristická pro diabetes 2. typu a je pravděpodobně důsledkem kombinace obezity a genetického faktoru je definována jako nedostatečná odpověď organismu na působení inzulínu, tj. nedostatečná schopnost látkové přeměny glukózy a lipidů ve svalstvu, játrech a v tukové tkáni v odpovědi na inzulín v krvi. IR je vzájemně spojena s hyperinzulinémií, protože normální produkce inzulínu není schopna kompenzovat stávající IR.V této fázi se začíná uplatňovat zvýšená jaterní produkce glukózy, která významně přispívá ke zvýšené hladině krevního cukru nalačno. IR může být vrozená, ale výskyt této formy v populaci je zanedbatelný. Mnohem častěji se jedná o IR vznikající na podkladě vnějšího prostředí. (kop)