Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Food-safety scientists wanted
Food-safety scientists wanted

Přidat článek Alternativní vakcína proti viru bluetongue do kategorie

Geneticky modifikované potraviny a krmiva > Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Aktuality > Aktuality

Alternativní vakcína proti viru bluetongue

Vydáno: 22.6.2017
Tisk článku
Autor: BIOTRIN
Informace organizace Biotrin

V Jižní Africe vědci vytvořili alternativní vakcínu proti nemoci „modrého jazyka“ – bluetongue. Jde o vakcínu rostlinného původu, která je stabilní a snadno připravitelná.

Původcem onemocnění katarální horečky ovcí neboli bluetongue (dále BT) jsou viry z čeledi Reoviridae. A hlavními přenašeči viru BT jsou krev sající pakomáři – tiplíci rodu Culicoides. V jejich organismech se také virus množí a přetrvává různá nepříznivá období.

Virus BT může infikovat domácí zvířata, jakými jsou skot, ovce a kozy. U některých infikovaných zvířat se vyvine nemoc s klinickými příznaky, zahrnujícími apatii a ztrátu hmotnosti, otoky hlavy, bolestivé končetiny, až smrt.

Původně byla nemoc BT hrozbou v teplé Africe (Nigerie, Keňa), nejspíše globální změny klimatu ji však po roce 2006 nasměrovaly až do severní Evropy. V teple se dobře množí jak samy viry, tak jejich hmyzí přenašeči. A tak v roce 2007 hlásilo výskyt viru BT již téměř 50 000 západoevropských farmářů.

V současnosti se proti viru BT používá celá řada vakcín. Některé obsahují celé inaktivované viry, jiné  různě pozměněné částice viru živého. Ověřují se vakcíny rekombinované či vakcíny obsahující různé virům podobné částice (VLP – virus like particles). Jen některé vakcíny jsou dostupné komerčně a i ty většinou mají různé vedlejší účinky na zdravotní stav zvířat, produkci mléka apod.

Variabilita virových populací z různých lokalit nadto vyžaduje co možná širokou cílovou účinnost dané vakcíny – známo je totiž až 27 různých serotypů tohoto viru. Jen v samotné Jižní Africe 22. Co se asi dostane do Evropy a jak se dále pozmění? Účinek očkování nebývá proto trvalý, komplikace někdy vyvolávají i „živé“ vakcíny, situace je nadále ve stavu hledání účinnějších postupů.

Výzkumný tým z univerzity v Kapském městě při tvorbě alternativní vakcíny vycházel z poznatku, že některé bílkoviny, které jinak rostlina ukládá v podobě tzv. protein bodies v cytoplasmě rostlinných buněk, jsou schopny stimulovat imunologickou odpověď živočišného organizmu proti řadě sérotypů viru BT.

Vědci věnovali pozornost zejména tvorbě a dalšímu osudu polypeptidu zeinu, významné bílkoviny z kukuřice. V pokusech byly použity jeho syntetické alternativy spolu s matricí pro VP2- epitopy imunitních B-buněk. A producentem nového typu těchto rekombinantních vakcín se stal tabák (Nicotiana benthamiana).

Nebyly připravovány „trvalé“ transgenní organizmy. Vědci použili techniku tzv. transientní exprese konstruktů vnesených do listů tabáku prostřednictvím půdní bakterie Agrobacterium tumefaciens. Po optimální době kultivace listy sklidili, izolovali potřebné bílkovinné frakce a provedli test jejich imunogenní účinnosti. Byl úspěšný. Výzkum pokračuje s cílem uvést rostlinnou vakcínu proti viru BT do praxe.

Výsledky výzkumu publikoval vědecký tým z univerzity v Kapském městě v časopisu BMC Biotechnology pod názvem „Development of plant-produced protein body vaccine candidates for bluetongue virus“.  

Zdroje:
https://bmcbiotechnol.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12896-017-0370-5 
http://www.osel.cz/3923-kde-prezimuje-virus-kataralni-horecky-ovci.html 
http://www.osel.cz/2914-tiplici-v-bavorsku.html

Foto:
http://threeriversvetgroup.co.uk/veterinary-services/farm-animals/info-for-farmers/bluetongue-in-sheep/


Odkaz na původní článek Biotrinu: "Alternativní vakcína proti viru bluetongue"